S radostí připojuji příspěvek, který pro Vás sepsala naše paní učitelka smyčcového oddělení Bc. Klára Kalčíková,DiS., který pro Vás bude jistě tak osvěžující jako pro mne:
Jak vypadá výuka na ZUŠ v době koronavirové?
Základní, střední i vysoké školy pokračují s výukou přes on-line aplikace, učitelé žákům zadávají úkoly a všechny děti si mohou na vlastní pěst vyzkoušet, jak vypadá „home schooling“ v praxi. Ale co výuka hudebních nástrojů?
S tím jsme si v naší ZUŠ v Třešti rychle poradili. Když nemůžou děti do hodin, „zuška“ přiběhne k nim domů. A tak jsme se i my chopili počítačů, všech možných sociálních sítí a vymožeností, telefonů, repráků a dali jsme se do toho. Je otázkou, pro koho to byla větší výzva, zda pro nás pedagogy, nebo pro žáky. Děti by nás jistě svými znalostmi virtuálního světa rychle strčily do kapsy. Alespoň jsme si mohli navzájem pomoci a objevit řadu nových přístupů k výuce hry na hudební nástroje.
Žákům tedy pokračují hodiny nadále, i přes nouzový stav. Jen se místo budovy naší Třešťské ZUŠ scházíme u zrnitých obrazovek našich mobilů a počítačů. A jak to jde? Kupodivu docela dobře. Sice se občas objeví malinké komplikace, které bychom v normální hodině řešit nemuseli – obraz i zvuk se zaseknou a žák na pár desítek sekund ztuhne. Po návratu do plynulého akustického i vizuálního stavu se pedagog rychle snaží zjistit kolik toho žák mezi tím stihl zahrát a kde by se tak asi mohl ve skladbě momentálně nacházet. Pokud žák začne hrát skladbu s vidinou odehrát ji bez zastavení až do konce, je pro pedagoga téměř nemožné udělat nějakou poznámku během skladby (po několika pokusech volání na druhý konec drátu, a následným máváním rukama do všech stran s touhou, aby si mě žák všiml, jsem to vzdala – poznámky a připomínky prostě až na konec). Některé tóny jsou pro internetový přenos asi moc vysoké nebo hluboké a slyšet prostě nejsou. Díky kameře však pedagog alespoň vidí, že žák hraje dál a podle jeho výrazu může odhadnout, zda je se svým výsledkem spokojen, či ne.
Ale nejsou to problémy, ani komplikace, jsou to spíše nové výzvy, které často přinesou do hodin odlehčení, smích a zábavu. Stejně jako někdy nečekaná přítomnost domácích mazlíčků, či dalších členů domácnosti. A tak se smějeme, hrajeme, natáčíme, voláme a posíláme.
Všichni se s novou situací vypořádali na jedničku. Žáci jsou šikovní, cvičí, a i přes ztížené podmínky se učí nové skladby a pilují své dovednosti. Velký dík patří i rodičům, kteří (zvláště mladším žákům) vytrvale pomáhají a podporují je. My, pedagogové, objevujeme nové způsoby výuky a snad si mohu dovolit vyjádřit i za své kolegy naše překvapení, že to vlastně není takový problém. I když klasické hodiny to samozřejmě zcela nenahradí.
Nejdůležitější je však udržet dobrou náladu, zdraví a nadšení z toho, že se můžeme, i přes zavřené dveře a nelehkou situaci ve světě, spojit a radovat se z hudby, která může tuto situaci alespoň trochu prosvětlit. Takže díky všem žákům, rodičům i pedagogům.